Brokolicový "nákyp" aneb "vykypni" si ten svůj!

Krásný den, moje milé!

Dneska jsem měla fajné posezení u psycholožky. Úplně totálně celou hodinu jsme probíraly chlapy. Naprosto totálně vyčerpávající téma a za celý den jsem dneska úplně kantare. Jo! a shodly jsme se na tom, že jsou to sice úplní mamuti, ale že bez nich bych to prostě nešlo. No jooooo... A vůbec, nechápu, co se to semnou děje, ale jako by se ve mně nějak začaly probouzet mateřské a rodinné pudy...? A nebo to dělá to skoro jaro, co je venku a nenápadně na mě leze...??!!

Jop, jinak včera jsem poprvé dělala jsou první "nákyp"! Teda nevím, jestli to je fakt nákyp jako nákyp, ale já to považuju za "nákyp", bo jsem to do toho pékačku prostě všechno kypla a pak to kypla do talíře. Takže prostě "nákyp" alá "co dům dal" alá "mám chuť na všechno" alá "to už je tu dlouho a možná za chvilku zezelená, tak to tam též šoupnem".

No jo, zní to teda dost divně, ale kočenky, je to DOKONALÉ! Taky jsem myslela, že to bude pěkná šlichta, ale ve výsledku mňamka! Včerejší večeře a dnešní krabičkový oběd s další kupou zeleniny byl pošušňáníčko (naprosto debilní slovo).

Takže pokud si taky chcete pochutnat, tak si stejně jako já nachystejte:

• 750 g brokolice uvařené v páře
• 2 vejce
• 2 sójové párky a nebo cca 150 g uzeného tofu
• 150 ml (sojového) mléka
• 100 g bezlepkové (celozrnné) mouky
• olivy, kukuřice
• sůl, pepř
• sýr na posypání

Naprosto mega jednoduše rozmixujte brokolici, přidejte dvě vajíčka, pak párky, mléko, mouku a podle chuti sůl a pepř. Nakonec už jen ručně přimíchejte kukuřici a nakrájené olivy. Vykypněte to do vymazaného a vysypaného menšího pekáčku, šoupněte do trouby vyhřáté na 175°C a pečte asi 50 - 60 minut. Ke konci pečení posypte sýrem ať se kráááásně rozteče. Mhmmmmmmm...

A vykypnutý nákyp na včerejší večeři byl s teplou zeleninkou. A vypadá to děsně! Já vím! (Moje fotografické umění je mizerné a byl večer a blbé světlo a je to foceno mobilem a foodbloggerka ze mě bude asi tak...nikdy?) Jenže ta chuť! Moje chuťové pohárky zpívaly blahem!! 

A víte co? Taky nejsme dokonalé a nevypadáme naprosto úžasně, ale pod tou vnější slupkou jsme přeci jen naprosto jedinečné a skvělé! Nesuďte na první pohled a prozkoumávejte a poznávejte!

Takže zkuste si "kypnout ten svůj", fakt to stojí za to!

Muciky muck! (Fuj, já to fakt nesnáším!)

Blondy

P.S. Je vůbec slovo "kypat" slovo? Já spíš znám od babičky "kydat", bo oni většinou kydali hnůj, ale "vykydněte si svůj nákyp" zní tak nějak pofidérně, což?

Narozeninová ořechová bábovka

Krásný den, kočky moje!

Snad už odpočíváte a víc netrápíte mozky svoje.

Venku už je zima jako prase,

já zachumlaná v peřinách jsem,

tak co nového na mé životní blonďaté trase?

Já dobrotou dnes zpříjemním den Vám všem.

Tak aby to dneska taková nuda nebyla,

já recept do pár rýmu hodila.

Snad srozumitelný bude pro Vás dosti

a pochutnávat si taky budete na této božské sladkosti.

Před  14 dny narozeninovou oslavu jsem měla

a co bych to za člověka byla,

kdybych rodinku něčím sladkým nepotěšila...?

Tak přemýšlela jsem a přemýšlela,

až z hlavy valil se mi dým!

Já připadala si pak už jako uzená makrela,

z tolika skvělých receptů vybrat, to je šprým?

Volba nakonec padla na tuto bábovku ořechovou,

ale to bych nebyla já, abych neudělala ji naprosto dokonalou.

Dostala, kočenka, kabátek z čokolády

a lentilkový posyp pro ještě víc parády.

Už dost s těmi mými kecy,

jdeme na to, už jdem péci!

Nejdřív velkou mísu jsem si nachystala,

kterou na kuchyňské váhy si položila.

Polohrubou mouku jsem do ní sypala a sypala,

až dvoustovka mi na váhách skočila.

Jojo, mleté vlašské ořechy, to je lahoda,

že přisypala jsem 100 gramů k mouce, to nebyla náhoda.

Tak ještě půl prášku na pečení a špetku soli doporučenou,

no a suchou směs máme hotovou!

Teď v jiné míse vyšleháme si tři bílky do hladkého sněhu,

ale pozor! Chce to velkou něhu!

Už ve třetí (!!!) míse 120 gramů změklého másla, 3 žloutky a třtinový cukr jsem šlehačem utřela.

A kolik toho cukru? No já 180 gramů použila,

ale razím heslo "Ochutnávat, ochutnávat, ochutnávat!",

bo pouze chuťové pohárky mohou rozkazy dávat!

Pak k této směsi jsem opatrně čtvrt litru mléka přilila,

stejně bordel všude byl a ani jsem se moc nedivila.

Šlehač jsem již odložila a do ruky vzala vařechu,

abych s ní zrobila jen další neplechu.

Suché ingredience pomalu přidávala jsem ke směsi máslové,

najednou začalo mi to pořádně houstnout a já říkala si "No, ty vole!".

Nakonec však pomalu přimíchaný sníh to napravil

a viskozita těsta dokonalá byla, i Jamie by mě pochválil!

A šup s ním do vymazané a hrubou moukou vysypané bábovkové formy,

na kterou už trouba čekala, rozpálená podle mojí obvyklé normy.

175°C to je moje pečící jistota,

45 minut pekla se, samozřejmě plus mínus nějaká ta minuta.

Čokoládu v mikrovlnce nechala jsem roztéci,
bo tekutá je nejlepší přeci!
Vychlazenou bábovku jsem s ní polila
a pak ještě nasekanými lentilkami dotvořila.

Odkapanou čokoládu prstíkem slízavala jsem,
bo byl to prostě sen!
A co bábovka sama?
No, božská! Já totiž v pečení nejsem žádná lama!

Rodinka samozřejmě byla ohromena,
až bábovky vhled optimismus vlil jim do žil.
Tak zasloužená sláva byla mi přisouzena
a příjemný pocit u srdce z toho byl.

Doufám, že nezapomněla jsem na něco,
já teď bohužel mám plnou hlavu myšlenek a myslím na kdeco.
Tak kdyžtak do komentářů dejte vědět
a já vše budu snažit se Vám zodpovědět.

A tak závěrem, moje milé,
určitě upečte si tu dokonalost,
tak pustě se do toho čile
a jednou kousek na svačinu pro Vás nebude dost!

Přeji Vám zbytek dne úžasný
a žijte svůj život, je přeci tak překrásný!

Blondy

Karamelovovločkový koláč

Ahojda, zlatečka!

Jakpak se máte? Vaříte? Pečete? Papáte? Spíte? Sníte? Žijete?

Je mi jasné, že to tady trošičku zanedbávám a už to bohužel není, co to bývalo (utřeme kapesníčkem slzu) a tooolik bych Vám toho chtěla napsat (třeba jak se zažila úplně psycho pátek 13.), ale nějak poslední dobou už zase přestává být čas. No jooo, už se to blíží! Jsem v páťáků a ráda bych odstátnicovala (a konečně byla Ing.! Joooo!!). Takže když zrovna nekoukám do noťasu při psaní diplomky a práce, tak se radši jdu zachumlat do postele s knížkou a nebo kouzlit mňamky do kuchyně (ale hlavně odpočívat od toho čučení do noťasu!). Nuoooo a taaaak Vám aspoň tady sem tam hodím nějakou tu fotečku nebo receptík. A když bude čas a nálada (a odpočaté očka), tak i pořádnou vykecávačku (absolutně vůbec nudnou) ze života střelené blondýny (ano, mě).

Dneska teda další receptík! 

Před pár týdny mi sestřička donesla magazín supermarketu (hyper?) Albert a strašně mě tam zaujal jeden recept a to na karamelovovločkové řezy. Už ze začátku mi byla jasné, že díky Salku budou sladké jak cicek (tzn. na sto péro si zalepím pusu). Ale já sladké zbožňuju a není nic lepšího, než si ten život jednou za čas (já furt) pořádně osladit!

Nakonec to teda byl (stále ještě kousek je) spíš koláč.

Takže pokud nemáte rádi sladké (tak Vás lituju... A nebo závidím?), bohužel pro Vás dneska smůla. A jestli Vy ostatní máte rádi karamel a kokos, tak čtěte a určitě zkuste! (A zalepte si pusinky jako já! Mlask!)

Na velkou kulatou dortovou formu jsem potřebovala:

Těsto:

• 150 g celozrnné pšeničné mouky
• 90 g třtinového cukru
• 140 g rozehřátého másla (HERY)
• 40 g strouhaného kokosu
• 1 prášek do pečiva

Krém:

• 1 Salko (2 - 3 hodiny vařené ve vodě a poté zchladnuté)
• 2 lžíce medu (ale nemusí být)
• 90 g vloček (já měla směs špaldových, ovesných a pšeničných) + na posypaní
• 70 g strouhaného kokosu
• 80 g rozehřátého másla (HERY)

Nejdřív jsem si připravila korpus. Všechny ingredience na těsto jsem si smíchala a vytvořila dost husté těsto, které jsem napěchovala do vymazané a vysypané dortové formy. Těsto jsem šoupla na 20 - 25 minut do trouby předem vyhřáté na 175°C. Poté jsem korpus vytáhla a nechala 10 minutek trošku zchladnout. 

Mezitím jsem si připravila takový dost hustý krém a to tak, že jsem si v míse smíchala vločky, kokos, máslo, med a vychladlé zkaramelizované salko. Krém jsem rozetřela po korpusu, posypala vločkami a ještě na takových 20 minutek šoupla péct do trouby na 175°C. Pak jsem řezy alias koláč vytáhla, nechala zchladnout a pak už jen mlsala a mlsala a mlsala. Ten karamel s kokosem je totiž ÚŽASNÝ!!! Je to sladké, přeslazené jak cyp, ale DOKONALÉ!

Na svačinku nebo ke kafíčku jen tak či na snídani s bílým jogurtem a kouskem ovoce... Prostě MŇAMKA největší!

Mějte se krásně, kočenky a viva la caramel!

Muck!

Blondy

Sladký cuketový chlebík

Krásný den!

Jakpak se máte? Pokud zrovna kempujete ve škole/práci (stejně jako já), trčíte v koloně na dálnici, uvíznuté ve výtahu, vysíte za jednu nohu z okna, zapomněly jste zatáhnout ruční brzdu, neposnídaly jste, pes se Vám vyválel v koňských koblihách, zaútočil na Vás spiderman velký jak kráva,... tak asi nic moc, což? Ale jinak svět je krásný, mějme se rády a život je fajn!

Taaaakže KONEČNĚ jsem se taky odhodlala a upekla něco dobrého s moji milovanou cuketkou (btw. minulý týden jsem ji snědla asi 3 kila a pořád chci vííííc! Nějaká forma závislosti?) Ono cuketa je taková vděčná zdravá potravina, která chutná podle toho, jak ji ochutíte. Takže na slano, na sladko, na kyselo, na modro... prostě co jak máte rádi. (Zajímavé, že okurka mi přijde skoro stejná a takové hokusy pokusy abradabra čáry máry fuk s ní nesvedete.) A jelikož já nejradši sladké pečení, tak dneska mám jeden super eňoňuňožůžolabůžo megamonstrózně zdravý receptík na sladký cuketový chlebík. 

Sama  musím uznat, že se povedl skvěle! Jak chuťově, tak už od pohledu je to krasavec! (Jsem šikovná a musím se pochválit!)

Na jeden menší chlebík:

• 1/2 hrnku pohankové mouky
• 1/2 hrnku špaldové mouky
• 1/3 hrnku třtinového cukru
• 1/4 hrnku rozpuštěného másla
• 1/3 hrnku mléka
• 1 vejce
• 250 g jemně nastrouhané cukety
• 1 lžička prášku do pečiva
• 1 lžička jedlé sody
• 1 lžička skořice
• 1/2 lžičky mletého anýzu
• 1/2 lžičky mletého hřebíčku
• (btw. pokud nemáte anýz nebo hřebíček, tak šoupněte buď více skořice a nebo zkuste dát perníkové koření)
• špetka soli
• 2 hrsti nasekaných pekanových a vlašských ořechů
• hrst rozinek

Vajíčko jsem si vyšlehala s cukrem a máslem, přidala mouky, prdopeč, sodu, sůl a koření a jelikož se mi zdálo těsto poněkud husté, naředila jsem jej třetinkou hrnku mléka. Nakonec jsem jemně přimíchala nastrouhanou cuketu, nasekané ořechy a rozinky. Těsto jsem přendala do vymazané a vysypané formy a šoupla na 35 - 40 minutek do trouby předem vyhřáté na 175°C. Po upečení jsem chlebík nechala zchladnou ve formě a pak vyklopila.

A jen tak dva plátky na svačinku. Paráda!

Jak jsem psala, cuketka v něm ani není moc cítit, hlavně teda skořice, ořechy a rozinky, takže je to spíš taková zdravější forma perníku.

Určitě si něco dobrého s cuketkou upečte (teda pokud ji stejně jako já nezvalíte dřív, než se k tomu odhodláte). Je to fakt zdravá a chutná mňamka! (Jojo, na chvilku opéct v toastovači a pak lehce potřít marmeládkou...mhmmmmmmmm!)

Co už jste upekly z cukety Vy?

Pěkný zbytek dne, rošťenky!

Blondy

Happy B'day, Blondy(no jedna střelená)!

Ahojda, zlatečka!

Tak jakpak se máte? Co škola? Přežíváte?

U mě nic moc nového, jen jsem včera oslavila svoje další "osmnáctiny". No jo, už jsem zase velká holka! (Tak za rok znova tak!) Však jsme to s mojí B taky v sobotu pořádně oslavily láhví (dvěma...?) skvělého vínka! (Jo a taky jsem pak poblinkala půl Ostravy... Njn, jsem čuňátko, co neumí pít. Ale bylo skvěle!)

A to bych nebyla já, abych si na oslavu (sokromou... jen já, mé druhé já a taky to třetí se připojilo) nevykouzlila něco výborného v kuchyni. Po všech těch kombinacích tvarohu, fitness krému, jogurtu atd. jsem konečně objevila tu nejdokonalejší kombinaci na "tiramisu alá Blondy"! Jo a je to směs ricotty a zakysané smetany! Prostě dokonalost!

A na 2 - 3 porce potřebuje:

• 1 kelímek ricotty (cca 180 g)
• 1 kelímek zakysané smetany (200 g)
• 1 vanilkový cukr
• balíček celozrnných piškotů (70 g)
• malinová marmeláda (nebo jakákoliv)
• strouhaný kokos

Ricottu a zakysanou smetanu smícháme dohromady s vanilkovým cukrem, vytvoříme hustou krémovou směs a pak už jen jednoduše vrstvíme: směs, piškoty, marmeláda, kokos, směs, piškoty, marmeláda, kokos, směs. Dáme na několik hodin do lednice a pak už se jen stačí rozplývat, bo je to fakt dokonalost! Ta kombinace! Uaaaa! Ricotta je prostě nejlepší!

A dneska na snídani jsem ještě polila navíc bílým jogurtem, posypala rozdrcenými piškotky, nakradenými ostružinami a mraženými borůvkami. Moje snídaně byla božská mana! Až jsem skoro (?) brečela, když jsem ji dojedla! (Vypadá to děsně, ale já to prostě dneska ráno nedokázala moc dobře naaranžovat... A to debilní světlo... Chuť je však nejdůležitější!)

No a taky jsem před chvilkou vytáhla z trouby svůj první cuketový chlebík! (Jo a taky už ho málem celý sež... snědla!) Tak co jinak s tou miliardou cuket, co doma mám?

Řekněte, není to cvalík krásný? Je! Nejkrásnější!

Mějte se, kočenky!

Blondy

Špaldovo-celozrnný linecký koláč s broskvemi

Ahojda, sluníčka!

A už to začíná! Přichází podzim a já zase začínám řádně klepat kosu. V létě se sice raduju, ale v zimě nadávám jak starý dlaždic, bo nějaký ten centimetr tukové tkáně by se teď fakt hodil. Ale nedá se svítit, jdem nakupovat svetry. (Ve kterých budu k sežrání! Wraaaaauuu!)

Jinak za poslední tři měsíce jsem přibrala čtyři kila, tedy hlavně ve svalech, ale nejspíš i sem ta nějaký ten tučíček (přece jen sníst...? ne, doslova sežrat toooolik kilo arašídového másla...). Z mého pohledu, na jednu stranu mám z toho radost. Už mi konečně tak moc nelezou kosti a cítím se o dost lépe a ne tak vyčerpaně. (Prostě jsem vitálnější! Je to vůbec slovo? A taky už si konečně nesedím na kostech...) Ale na druhou stranu se bojím, že budu přibírat pořád a pořád a pořád a že to nedokážu zastavit a že zaplním celou planetu a až nakonec prasknu. Uaaaaaaaa! Ta moje hlava mi dává zabrat! Znáte to některá? Co s tím? Poraďteeee! (Nebo mi před explozí celého těla exploduje mozek!)

Jak už jsem psala dřív, tak nás mamina I zásobila vynikajícími slaďoučkými broskvemi a já se rozhodla upéct celkem jednoduchý špaldovo-celozrnný linecký koláč. 

Už jako malá jsem milovala linecké těsto! Nikdy nezapomenu, jak mi mamka vždycky, když šla nakoupit, donesla to šíleně sladké, v cukru zahalené a sladkou jahodovou marmeládou narvané, linecké kolečko nebo srdíčko (a sestřičce vždycky listovou trubičku s bílkovým sněhem, ty milovala!). No já jsem se jich mohla jednu dobu doslova užrat! A samozřejmě, na Vánoce moje nejvíc nejoblíbenější bylo linecké s marmeládou! (Teď ho trošilinku odstrkují vanilkové rohlíčky.) Jak jsem si na to jen vzpomněla, tak jsem neskutečně mooooc ráda, že mám v mražáku (no jooo, mrazáku!) nějaké to cukroví ještě schované! (Muhahahaaaa! To bude nálet!)

No, ale zpátky ke koláči. Normálně ho dělám s nastrouhanými jablíčky, skořicí a vlašskými ořechy (podzimní variace, už se těším!), ale že byly ty broskve, tak jsem to zkusila s nimi. A pecka! Povedlo se a byl výborný!

Nuo a recept je úplně jednoduchý a na jeden velký plech potřebujete:

• 300 g celozrnné špaldové mouky
• 150 g celozrnné pšeničné mouky
• 150 g hladké bílé mouky
• 200 g třtinového cukru
• 250 g másla (HERY)
• 2 vejce
• celý prášek do pečiva
• vanilkový cukr
• špetku soli
• 25 menších broskví (jejda, fakt nevím, kolik to bylo gramů)
• vanilkový cukr na posypání

A úplně jednoduše všechny ingredience (kromě broskví) spolu smícháme ve velké míse a vytvoříme bochníček těsta. Aby se s tím lépe pracovalo, je dobré jej dát na hodinku, dvě, do lednice, ale já jsem byla nažhavená na pečení, tak jsem se do toho pustila hned. Z těsta si oddělíme 1/3 na mřížku (nj, tentokrát mi to nějak nevyšlo) a ze zbytku vyválíme plát o něco větší, než je velikost plechu (ať máme okraje), který na něj přeneseme. Pokud se nám těsto trhá, tak to přeneseme po kouscích a na plechu spojíme (stejně to pod broskvičkami nepůjde vidět). Broskvičky nakrájíme na kostičky, rozprostřeme na těsto, posypeme vanilkovým cukrem a ze zbytku těsta uděláme mřížku (nebo jako já - skoro mřížku). Pečeme v troubě ppedem vyhřáté na 175 °C cca 40 - 45 minutek, dokud okraje a mřížka nejsou krásně zlatavé (a opět to všude úžasně nevoní).

Jooo, miluju okraje! A byl faaaakt výborný! I s broskvemi! (Ale s jablíčky je přece jen o něco lepší...)

A jelikož mi zbylo trošičku těsta, tak mi jej bylo líto vyhodit a v lednici na mě ještě pomrkávalo pár borůvek, tak z toho vznikly ještě tito dva muffinní blbouni. Taky mňamózní!

Tak co? Co? Co? Jdete péct? Já bych zase hned šla, ale kdo to má pořád všechno jíst? (Jooo, za chvilku zaplním ceeeelou planetu!)

Zítra zase fičím do školy pracovat, tak si jdu ještě zrelaxnout s knížkou, co mi doporučila sestřička. Znáte Hunger Games? Četly jste? Viděly jste? Co na ni/něj říkáte?

A doufám, že jste některé první školní den přežily bez vážnějších újmů na zdraví!

Mějte se krásně!

Blondy

Nedívej se na strop! Osm nohou Tě sleduje!

Ahojda, roštěnky!

Máte se?

No to je děs, jak já Vás zanedbávám! Zase na mě za trest posíláte pavouky, co?!?! (Ale tentokrát to nebyla moje vina, to je můj noťas na mě hodil bobek....Ne, velikánský bob!) Jinak si nedokážu vysvětlit, co se mi stalo onehda ráno, když jsem si šla zaběhat do garáže na běžecký pás. To si tak běžím a najednou kouknu nade mě na strop a tam seděl takový obrovský spiderman a vedle něj ještě obřejší sekáčman, že jsem málem dostala infarkt! V určité chvilce byl ten pultík běžeckého pásu tak daleko, až jsem se málem rozmázla na zadní stěně! Jop a dopadla jsem málem tak nějak:

Ooo, anooo a málem bych zapomněla hrozně zajímavý fakt! Něco z mála, co si ze střední pamatuju a musím se pochlubit! (Jo a ještě si pamatuju "Paní profesorko, Vy jste ale krutá!", "No, dovolte! Já nejsem žádná krůta!", ale to je zase jiná story...) Věděly jste, že sekáč není pavouk? Tak! Je to prostě sekáč! A jste zase o malililinko chytřejší a můžete dělat frajerky. Ale co o tom, pavouk nebo sekáč, všechno je to hnus! Vždyť je tak strašně nepřirozené mít tolik moc očí, k tomu tolik moc dlouhých nohou a ještě ke všemu chlupatých! Uaaaa!! Bleee!! Jaký k nim máte vztah Vy?

To je on! Sekáčman z naší garáže!

No a říkáte si, proč máme běžecký pás v garáži? Krom toho, že je to celkem macek a doma by překážel, tak navíc, když si do uší pustím nějakou parádní muziku, dokážu si ten běh tak užít, až u něj tančím, skáču, dělám blbosti, zpívám, máchám rukama a nahlas řvu "Jooo, jsi jednička!". (To asi není moc normální, co?) A jelikož to nejraději provádím brzo ráno, tak kolem 5, moje rodinka by mě asi přizabila, kdybych je takovým bugrem vzbudila. Mimochodem největší pecka bude, až se naučím toto:

Jinak včera jsem si konečně šla pro svůj Mixitek! Takže v budoucnu očekávejte veeeeelmi obsáhlý mixiťácký příspěvek, bo jsem do testování zapojila skoro celou rodinku! (Že bych aji naší zlatou...? Přece jen už těch granulí musí mít plnou pr... zuby.) Takže už máme doma 396 miliónů tubusů!

Moje jáhlová kašička:

A už nám taky začala sezóna broskví! A jak jinak, mamina I už zase zásobuje!
Pouze třetinka toho, co už jsme zvalili.

Takže za:

1. Mrazím! 
A mrazák je už zase narvaný k prasknutí. (A každou chvíli exploduje a všude kolem budou kousky mrkve, vánočního cukroví, kuřecího masa...Uaaaa!)

2. Dělám skvělé koláče!  
Tento je linecký z celozrnné a špaldové mouky. (Nj, na mřížku mi nevyšlo těsto.)

3. Snídám, svačím, obědvám i večeřím! 
Pondělní snídaně ve formě makového lívance (1 vejce, 2 lžíce jáhlové mouky, 1,5 lžíce mletého máku, lžička cukru a prdopeč) s višňovým jogurtem, broskvemi a arašídovým máslíčkem!

Taky už si pochutnáváte na letošních broskvičkách?

Mějte se fanfárově!

Blondy

Další božská snídaně!

Ahojda, zlatečka!

Tak jakpak se máte? Už se některé těšíte do školy? (Já vím, úplně debilní otázka, fuj blondýno!) Nebojte, to zas uteče jak voda a za chvilku tady máme Vánoce! (Jupí! Je potřeba optimismus!)

Když jsem byla mladší (o dost mladší), tak jsem se do školy vždycky těšila. Penál a aktovku už jsem měla nachystanou v půlce prázdnin a netrpělivě odpočítavala dny do začátku září (no jo, jsem divná). Nebo to bylo tím, že mám na začátku září narozeniny a těšila se na dárky (a haafo čokolády a bonboniér)? Jooo, to už by dávalo smysl. No a hlavně mi taky chyběli kamarádi a taky tak nějak ty "povinnosti". (Zase jsem divná. Ježiš, co Vy si o mně musíte myslet...?)

No, ale k tomu nejdůležitějšímu. Už dlooooho (no, tak moc dlouho zase nee) mi ležela ve skříni tato krabička. A pořád na mě pomrkávala a já furt nenene a nakonec teda ve středu ráno jsem se nechala přemluvit. (ANOOO!)

Jop a už aji já jsem konečně vyzkoušela všemi vychvalované římské lívanečky z cizrnové mouky. 

Směs je na 4 porce, takže jsem si odvážila čtvrtku tj. cca 62 g a přilila 100 ml mléka ("čtvrt" vajíčka ani nebylo potřeba). Podle instrukcí na obale se má těstíčko nechat 15-20 minut odležet, tak jsem šla zatím venčit (sebe aji svoji zlatou). No, já Vám povím, přijít asi o 10 minut později, tak mám z toho těsta beton! Zhoustlo mi to solidně, tak jsem naředila asi 250 ml vody a pro lepší chuť přisypala jeden a půl lžíce strouhaného kokosu. Opékala jsem pak ještě na kokosovém oleji a to Vám byla vůůůůně! (Oooo, Karibik, pláže, koktejly...)

A víte, že mě na nějaké malé lívance moc neužije, takže jsem nejdřív udělala jeden vééélký, potřela jej borůvkovým jogurtem a posypala borůvkami...

...a pak druhý, menší (o malililinko)...

...s další várkou borůvkového jogurtu a borůvek. A nakonec samozřejmě arašídové máslíčko (kterého jsem se včera tak moc přejedla, že mu asi dám na pár dní pauzu...?!).

A můžu Vám říct jediné L-A-H-O-D-A! Bez ohledu na věk a pohlaví, Všem doporučuju! Ani nepoznáte, že jde o cizrnovou mouku, prostě dokonala a zdravější alternativa palačinek. Jo a jsou bio a bezlepkové, pecka ne? Už jste zkoušely?

A na závěr dovolte, abych Vám představila svoje úplně první vypěstované cherry rajčátko! No, není užásné? JE DOKONALÉ! (A ode dneška si jsem Zahradnice se vším všudy a velkým Z!)

Mějte se nádherně a pěstujte rajčátka!

Blondy

Boží nedělní snídanění s pohankovo-celozrnnými gofry

Fááájoou neděli, krásky!

Jakpak se dneska máte? Konečně se nám trošilinku ochladilo! (Jupí?) A já si zase ráno zašla na jógu a teď jsem fajně jetá a rozrelaxovaná (a nacpaná asi dalším kilem melounu), tak to vidím na nic moc nedělání, čtení a možná chvilkami  nějaké to schrupnutí...? (Jooo, už teď to na mě jde...)

Strááášně dlouhou dobu jsem neměla gofry. Znáte gofry? Pro Vás asi spíš vafle, ale my tomu vždycky říkali gofry. Mám na ně úžasné vzpomínky! Když jsme se sestřičkou a bratracemi byli malí, dělali nám je o prázdninách na chatě děda s jeho přítelkyní v gofrovači, což byla v té době naprostá novinka! Já Vám povím, ty byly tááááák úžasné! A vždycky jsme je pojídali s rybízovou nebo jahodovou marmeládou, zakysanou smetanou, šlehačkou a nebo si je ještě sypali Grankem. Uaaaa, výborné! Vždycky jsme se nacpali k prasknutí a pak se půl dne nehnuli. 

No a dneska v noci se mi o nich dokonce zdálo! Takže ranní snídaně byla jasná. A navíc jsem na ně měla dlouho táááák obrovskou chuť!

Původní velký gofr je kulatý a skládá se z pěti těchto srdíček, ale mně se prostě vždycky rozpadne.  (Nene, chyba není ve mně!) Nevadí, i tak je dokonalý!

Na 5 velkých gofrů jsem potřebovala:

• 70 g pohankové mouky
• 70 g celozrnné špaldové mouky
• 1 vejce
• 250 ml mléka
• 1 lžíce vanilkového cukru
• 2 lžíce oleje
• 1 vrchovatá lžička prášku do pečiva
• špetka soli
• trošku másla na potření gofrovače

V míse jsem smíchala všechny ingredience a udělala těstíčko, které bylo podobné jako palačinkové, akorát hustší. Rozpálený gofrovač jsem potřela (ehm...vevnitř, ok?) troškou másla, nalila na něj (do něj) naběračku těsta a nechala jej gofrovat. Po pár minutkách byl gofr hotový, krásně světle hněďoučký a voňavoučký. Hned jsem jedno teplé srdíčko musela spořádat! Ježiš, mňam! Pak jsem vazala dva gofry, polila bílý jogurtem, posypala čerstvými ostružinami, nakrájenými jahodami a praženými slunečnicovými semínky (a přidala trošku dokonalé rybízovo-malinové marmelády od I...muciky muck!).

No řekněte, není to dokonalá snídaně? (Hmmm...to je jak do pořadu "Chcete mě?".)

Co dobrého jste snídaly Vy? Gofry? Vafle? Jak je máte nejradši?

Já jdu lenošit a válet se na deku ven na zahrádku... Jeeeee...

Mějte se a ugofrujte si nějaký senzační gofr!

Blondy

Z mého jídelníčku (9)

Ahojda kočky!

Jako miluju teplo a sluníčko, ale tohle už je poněkud hardcore, nemyslíte? Jako mít tady krásné azurové moře, do kterého bych se šla zchladit, by mi vůbec nevadilo. (jo a taky nějakého fešáka, co by mi máznul záda...ani trošičku nejsem náročná). Ale za necelý týden už se v něm budu čvachtat a nasávat vůni moře a mořských plodů a užívat si dokonalého čerstvého ovoce a zeleniny a relaxovat a grilovat se a číst a ... (a snad aji ten fešák bude!) Uiiiiiii! Taky plánujete dovolenkovat? Nebo už jste dodovolenkovaly? (Ježiš, to je zase slovo.)

Jop, jinak dám Vám jednu radu: sníst kilo melounu + asi litr vody + bílá zrající activie + 35°C ve stínu není moc dobrý nápad. Vlastně je to úplně debilní nápad. (Jop, teď to "zraje" ve mně.) Ale je to skvělý nápad když se chcete pořádně "pročistit". Takže dneska jenom v rychlosti, bo za chvilinku nejspíš budu muset utíkat...

Zase se mi v mobilu (žádném smartfounu, ajfounu, ani žádném jiném founu...prostě mém dobrém starém sťupidmobilu) nastřádalo několik málo foteček. Fakt málo, bo poslední dobou jsem hrooooozně lína fotit a psát a něco dělat a vůbec (ale vařit a péct mě baví pořád... Už jsem se zmiňovala, jak ze mě přitom valí pot?)

No a jak jsem říkala, že ani v tom vedru mi kašičky na snídani nevadí, tak jsem trošičku změnila názor... 

Bílý jogurt s Mixitem Do plavek, čerstvé jahůdky, knäckebrot multigrain od Racia s arašídovým máslem a domácí rybízovo-malinovou marmeládou od maminy I. (Vynikající a dokonalá! Jak mamina, tak marmeláda! Nebo džem?)

Mikrovlnková buchetka s mangem, bílý jogurt, maliny a arašídové máslo.

Dokonalý borůvkový crumble - borůvkový jogurt, kanadské borůvky, drobenka z ovesných vloček - šup do trouby na 175°C na 30 minutek a OMG!!

Bílý jogurt s banánem, kanadskými borůvkami a ostružinami, skořice, biskit s arašídovým máslem a javorovým želé.

Bílý jogurt s mangem a praženými mandlovými plátky, BeBe dobré ráno mini oříškové, arašídové máslo.

Ale jedna kašička se tu přece je najde, z amarantových vloček, s višňovým jogurtem, nektarinka a arašídové máslo.

A přihodím nějaký ten obídek...

Grilovaný pangasius, cuketa, žampiony a batáty, paprika.

Kuřecí stehno pečené s olivami, grilovaný lilek a cuketa, rýže.

Grilované králičí filety, batáty, cuketa a lilek, ředkvičky. (Ano, prostě miluju cuketu a lilek a jedla bych je pořád!)

Dokonalý "mišmaš" z brokolice, mrkve, kukuřice, hrášku, cherry rajčátek a kukuřičných nudlí a k tomu ještě byl kozí sýr. Mhmmmmm... Ten bych poslední dobou mohla mít každý den!

Grilovaná paprika, baby karotka, lilek a sušená italská šunka.

Další mix z brokolice, wok mražené směsi a jáhel. Jojo, kozí sýreček taky pak přišel navrch.

A nakonec to nejúžasnější a nejdokonalejší, co jsem si v poslední době udělala. Cuketová "pizza"! (Ano, všichni opět znáte a zase jsem trapná.) 
Jednu střední cuketu jsem nastrouhala nahrubo, osolila a smíchala s vajíčkem, rozprostřela na pečící talíř a dala péct asi na 20 minutek na 175°C. Poté jsem "pizzu" vytáhla, šoupla na ní na kolečka nakrájená dvě rajčata, posypala kukuřicí a čerstvě vyloupaným hráškem, okořenila solí a oreganem, na to nasypala nastrouhanou mozzarellu a pak ještě nakrájené žampiony. Pizzu jsem pak znova hodila na 15 minutek do trouby a pak se jen doslova božsky nažrala k prasknutí! Uaaaaaaaaaa!

Tak já utíkám! Příště možná recept na kefírové muffiny a nebo budu brát útokem zdravou výživu, tak možná nějaké tipy...? Uvidíme...

Mějte se, milé dámy!

Blondy