Mrkvová vášeň

Krásný den!

Jakpak se máte? Vstáváte? Snídáte? Obědváte? Lenošíte? (Jsem dotěrná?)

Dneska do třetice všeho dobrého a zlého (a otravného) mám pro Vás nachystaný jeden jednoduchý recept a POZOR! Na kynuté skořicové šneky to zase NENÍ! (Ale fakt už se blíží den, kdy to přijde...) 

To jsem tak včera zase nevěděla co by, tak jsem dala do kupy pár surovin (kuřecí pařátky, hadí jed, prasečí srdce...), nažhavila troubu (svůj velký kotel) a vykutila si naprosto výbornou svačku (doušek živé smrti...muhahahaHAHAHA!).

(Říkejte mi Blondýna von Čáry Hokus Pokus Fuk. Btw. všimly jste si, že se snažím omezit spotřebu závorek?)

Od té chvíle, co jsem před asi rokem ochutnala ve své oblíbené kavárně Ollies (všichni klikněte a zeslintejte se! Jsem zákeřná! Jooo!) mrkvový dort mi bylo jasné, že se stane jedním z mých nejmilovanějších a nejoblíbenějších a nej, nej, nej, nej, nej... (NEJ! NEJ!)

Jako řekněte, nevypadá fantasticky?

"Dort podle tradic amerického venkova. Je složen z lehkého nadýchaného korpusu z mrkve , celozrnné špaldové mouky, třtinového cukru a hromady vlašských a lískových ořechů. Korpus je spojen lahodným krémem ze sýra Philadelphia a bílé čokolády, na kterém září mrkvička z fondánu."

 A tady ještě detail...

Bože můůůůj! Klávesnice se mi topí, jdu si utřít slinu (hooodně moc slin). Proč je se tak týrám hned po ránu? On je to totiž ten nejlepší dort jaký jsem kdy jedla! To vláčně mokré skořicové těsto s kousky vlašských a lískových oříšku a ten lahodný jemný, v ústech se rozplývající, krém! (Tu mrkvičku sladkou jak cicek bych aji oželela) WAAAAAAAAAAAW!!

No a jelikož nikdy nevíte, kdy taková nepřekonatelná chuť na tento lahodný mrkvový dortík přijde, zkusila jsem experimentovat doma.

Ehm, tak v prvním případě jsem se snažila o co nejzdravější variantu a upekla mrkvovou buchtu podle tohoto Dukanova receptu. Co Vám budu povídat... (Nic, radši Vám to napíšu.) Nebyla špatná, ale srovnat "to" s tímto dokonalým mrkvovým skvostem? Asi jako kdyby si můj taťka v restauraci objednal pořádný medium grilovaný hovězí flank steak a donesli mu opečené natural tofu...

Ono ne nadarmo se říká, že v "tuku je chuť" a v tomto případě to asi fakt platilo. Něco tomu prostě chybělo.

Brouzdala jsem teda dále a jednoho krásného dne mi na hlavní stránce Bloggeru vyskočil tento Mrkvový dort od Cataliny. Ten vypadal taaaak kráááásně a nadýchaně (celý den jsem na něj koukala jak na zjevení), až včera přišel jeho čas. Teda ne celého dortu, ale pouze inspirace na těsto. (Kdo by probůh snědl takový velký dort??!! ... Joooo!! Já! Já! Já! A pak bych bych praskla a umřela dokonalou smrtí!)

Takže jsem zredukovala množství surovin jen pro sebe, s krémem jsem se nepatlala a ve výsledku je to sice jen taková buchetka, která vůbec nevypadá jako ten dokonalý mrkvový dort z Ollies (no dobře, ani trošililililinečku), ale ta chuť!! Konečně jsem se hoooodně přiblížila tomu, co můžete obdivovat výše! To vláčné těsto s vlašskými ořechy! Ta skořice a vanilka!! Ještě pár takových pokusů a je to dokonalé!

Na jednu malou chlebíčkovou formu jsem potřebovala:

• 3 lžíce pohankové mouky
• 3 lžíce celozrnné špaldové mouky
• 30 g třtinového cukru
• 70 ml oleje (z vlašských ořechů)
• 1 vejce
• 1 lžička jedlé sody
• 1/2 lžíce skořice
• špetka soli
• vanilkový extrakt
• 120 g jemně strouhané mrkve (jedna větší)
• 25 g nasekaných vlašských ořechů
• hrst rozinek

V jedné misce jsem smíchala mouky se solí, skořicí a sodou, v jiné vyšlehala vejce s cukrem, olejem a vanilkou. Mokrou směs jsem přilila k moučné a vše promíchala. Nakonec jsem přisypala mrkev, rozinky a ořechy, vše smíchala dohromady a přelila do vymazané a vysypané chlebíčkové formy. Vložila jsem do trouby vyhřáté na 175°C a pekla asi 30 minut, dokud nebyl chlebíček hnědozlatý a všude to nádherně nevonělo. (Byla jsem úplně doslova sjetá tou vůni... jako v jiném světě... plném mrkve, vanilky, skořice... uuuuu)

Opravdu jsem se zamilovala!

Dostala jsem na něj strašnou chuť, jdu si kousek (kus) ukrojit!

Pěkný zbytek soboty!

Blondy

P.S. Buchetka jede! Dneska na snídani s malinami a a jahodami! Uaaaaaaaa!!!

Nic nevidím, růžová blondýna a ovocný crumble

Mám tak unavené oči, až se mi mlží kontaktní čočky a nic moc nevidím, takže pokud snad něco nebude dávat smysl, někde chybět nějaké písmenko tak... to je celkem blbé...

Fajný podvečer!

Uaaaa!! (Nevztekám se, pouze zívám...) Dneska mi ten den přijde takový nějaký únavný a unavený a líný a vůbec. Nevím co by, tak něco dělám, pak nedělám, chci dělat, ale pak se mi nechce... Původně se mi dneska ani nic psát nechtělo, ale teď se mi nějak zachtělo. Ne, jako obvykle zase kecám (nepřestanu s tím) a jen se opět musím něčím pochlubit. (Znova jsem byla v kuchyni enormně produktivní a taky jsem si udělala radost... Za "vysvědčení"...?)

Btw. zrovna jsem snědla asi půl kilo Jihočeského jogurtu! Ten je tááááááááááák výýýýýýborný! Znáte? Neznáte? Zkuste! Ta kyselkavá chuť a ta hustota je fascinující! (Ano, i jídlo mě dokáže fascinovat.) Vyfotila bych Vám ho, ale strašně se mi nechce vstávat a jít do kuchyně. (A pořád nic nevidím.)

Jo a přesně tyto zpracovává moje spokojené brůško (něco jako vrrr, žbluňk, glo...).

Dopoledne na mě šla letní únava a tak se mi zavíraly očka, že jsem na chvilinečku schrupla a chrupkala bych nejspíš dlooouho (celý den!), kdyby mi u hlavy nezačal zvonit telefon! Grrrr! (Už vím, proč mám 350 dní v roce vypnuté zvonění.) Ale na druhou stranu, dobrá zpráva! Borec z PPL mi konečně dovezl...pozor, teď to přijde...fanfáry, prosím... Moji první žůžovou kabelku! Božíčku!! Tak a teď už i já budu typická blondýna s růžovou kabelkou! Uiiii!! Ne, dost, stačí, už jsem trapná, prostě se mi líbila. (Nejsem šílený fanatik růžové.) A navíc nebudu jen tak ledajaká blondýna s růžovou kabelkou, já budu výjimečná! (Jako vždy!) Já si totiž na ni dám svoji dokonalou placku! Ha! To se jen tak nevidí! (Btw. MILUJU SW!)

Jo a taky mám pro Vás pořád připravený ten mega super těžký recept na skořicové šnečky, ale zase tu napíšu ultra fajný jednoduchý recept na ovocný crumble (aneb ano, opět jsem dost opožděná a všichni už máte za sebou 389 tisíc upečených crublů). No co! Crumble jsem už sice jednou dělala, ale byl takový divný, nevýrazný, ale dneska, dneska to bylo něco skvělého (nj, zdokonaluju se! Jamie, Gordone, Nigello, bojte se mě!! Uaaaa!!) A jelikož jsem se nemohla rozhodnout, jakou drobenku na mango a jahůdky (dokonalá kombinace!) udělám, tak byla půlka normální máslová a druhá kokosová!

Varuji Vás! Pokud chcete vyzkoušet tento recept, tak počítejte s tím, že Vám zabere několik hodin, spíš víc jak půl dne!

Na normální máslovou drobenku jsem použila: 

• 1 lžíci celých (ovesných, špaldových) vloček
• 1 lžíci špaldové mouky
• 1 lžičku třtinového cukru
• 1 lžičku (vrchovatou) másla 

A na kokosovou:

• 1 lžíci celých (ovesných, špaldových) vloček
• 1 lžíci špaldové mouky
• 1 lžičku třtinového cukru
• 1 lžičku kokosu
• 1 lžičku (vrchovatou) kokosového oleje 

Ingredience jsem hrozně složitě sesypala do kupy, prsty vytvořila drobenky a posypala jimi ovoce v zapékací misce (kterou jsem koupila v levných knihách...?!). Tu jsem vložila do trouby vyhřáté na 175 - 200 °C a pekla asi půl hodinky. Pak jsem cruble vytáhla a asi 10 minut stála s čumákem ve vzdálenosti 5 cm od drobenky a nasávala tu božskou vůni! (Vůbec nemám spálený rypáček.)

Jo a to spojení křupavoučké drobenky se šťávou z ovoce je legend...wait for it...dary! Legendary! (Ne, prostě jsem si to nemohla odpustit!)

Výborná svačka! Zkuste!

Pěkný večer, dobrou noc a fajné sny!

Blondy

Malinová buchetka aneb jak blondýna "objevila Ameriku"

Krásný den!

Jakpak se dneska máte? Prázdninujete? Lenošíte a opékáte si kýty na sluníčku? Nebo jste hrozně akční jako já a pořád něco kutíte?

Už mám dneska za sebou v nožkách více jak 40 kilásků na kole (úžasné!), dvouhodinové venčení mojí zlaté (teď spí tak tvrdě, že ani pořádný flák masa před čumákem ji nevzbudí), návštěvu zdravé výživy (ZASE!!!), uvařený naprosto dokonalý oběd (mhmmm..grilovaná cuketka), ale hlavně to nejdůležitější: upečenou svojí první buchtičku v mikrovlnce!! Jooo!! Blondýna objevila svou Ameriku!! Díky, díky, díky, ale už můžete přestat tleskat. Ano a je mi jasné, že jsem totálně opožděná a trapná a všichni už máte buchtu z mikrovlnky za sebou (několik let?), ale já se k tomu dostala až teď. PROČ AŽ TEĎ??!! Když ve výsledku se mi povedla tak výborná piškotová malinová buchetka, kterou jsem snědla na jedno žvýknutí??!! 

A třeba se najde ještě nějaká osoba, co buchtu z mikrovlnky nezkoušela (aspoň jedna!), tak se podělím o svůj recept:

• 1 vajíčko
• 2 lžíce pohankové mouky (hladké)
• 1 lžíce vanilkového cukru (toho hrooozně nezdravého, ukamenujte mě)
• 1/2 lžíce oleje
• 1 a 1/2 lžíce bílého jogurtu
• trošku prášku do pečiva
• vanilkový extrakt (pár kapek)
• maliny, jiné ovoce, sušené ovoce, ořechy, čokoláda,...

Úplně jednoduše jsem v misce vyšlehala metličkou vajíčko, přimíchala ostatní suroviny a nakonec přidala maliny. Misku jsem dala do mikrovlnky a mikrovlnila přesně 2 minuty a 45 vteřin na plné kule. Pak jsem misku vytáhla, malinovou buchetku překlopila na talířek, nechala trošku vychladnout a pak jsem ji doslova sežrala. Bože můj!! Ta byla výborná!! Ta vanilka ve spojení se sladkými malinami!! 

Takže teď je to naprosto jasné... Je načase udělat papa lívancům a kašičkám a přivítat snídaňovou buchetku z mikrovlnky na všechny možné způsoby. 

Co Vy a buchta z mikrovlnky? Nějaké úžasné psycho výborné nápady?

Díky Percy Spencre!

Blondy

Knihovna (2)

Další krásný letní úžasný slunečný sportovní den!

Zrovna jsem se přejedla obrovskou porcí oběda (aneb o tom, jak jsem zase zvalila další kilo cuketky) a docpala se kafičkem a čokoládkou, takže o jídle se mi dneska psát nechce. (I když recept na šnečky už se chystá.)

Ale mám pro Vás další nášup povinné četby (takže zvedněte svoje kýty, přesuňte se pár kroku ven na sluníčko, vyvalte se jako vorvaň na deku a čtěte!). A opět jsem vybrala tři knížky z úplně jiných soudků (a všechny jsou psycho).

1. SWEENEY TODD - ŠŇŮRA PEREL

Každá už slyšela o Sweeney Toddovi aneb ďábelském holiči z Fleet Street. Určitě si vybavujete Johnnyho Deppa (mhmmmm..) jako šíleného vraha v kultovním muzikálu Tima Burtona (a jak krááásně Johnny pěl!) a pokud ne, tak film zkoukněte a knížku přečtěte, bo stojí za to! Tak a teď to nejdůležitější...

Knížka zachycuje řádění jednoho z nejšílenějších vrahů v anglických dějinách. (Tak a pro všechny, co milují trošku té nechutné morbidity, je to ten hlavní důvod, proč se zrovna vydali do knihovny.) Sweeney Todd se vrací do Londýna pomstít smrt své životní lásky a nespravedlivého odsouzení. Stává se místním holičem. Hoho, ale ne tak ledajakým holičem, vybrané zákazníky morbidně (to slovo se mi začíná líbit) podřezává a jejich těla poskytuje jako náplň do masových bochánků pani Lovettové (mňam, recept?), jež se stanou londýnskou senzací. Sweeneyho učeň Tobias ale tuší, že něco není v pořádku a snaží se šíleného vraha zastavit... Co myslíte? Povedlo se mu to a nebo se bochánky v Londýně prodávají dodnes...? (Velmi zákeřná a těžká otázka.)

Co dodat? Prostě parádní knížka pro vlahý letní večer a noc... (Muhaha...)

2. JOHN IRVING - PRAVIDLA MOŠTÁRNY

Stejně jako u většiny děl od Johna Irvinga, i v tomto případě se jedná o biografický román. Myslím, že většina z Vás zná spíše filmové zpracování s Tobey Maguirem, Michaelem Cainem a Charlize Theron, které já bohužel zatím neviděla, pouze nějaké útržky před více jak 10 lety, ale to nic nemění na tom, že knížka je skvělá! Moje první přečtená knížka od Irvinga byla "Svět podle Garpa" a strašně se mi zalíbil jeho styl psaní, takže po Pravidlech moštárny jsem v knihovně sáhla s naprostou samozřejmostí.

Hlavní hrdinou této knihy je Homer, sirotek, který velkou část svého života stráví v sirotčinci St. Clouds, kde se stává žákem Dr. Larche, porodníka a taky (v té době zatracovaného) potratáře. Homer ze začátku potraty odmítá, pak ale přijíždí kvůli interrupci mladý pár, se kterým se Homer spřátelí a odjíždí s nimi pracovat do jabloňových sadů, kde prožije plno zásadních životních okamžiků a konečně dostane šanci začít žít nový život... (Jojo, live is live.)

Podle mě je Irving jeden z nejlepších vypravěčů. I když některé podrobnosti lidského těla popsány v této knize nemusely být tak detailní (no, chápete, jak to myslím...), tak se jedná o humorný životní příběh, v němž Irving dokázal dokonale popsat a vystihnout veškeré situace a skvěle charakterizovat postavy ze všech jejich úhlů.

3. WARIS DIRIE - KVĚT POUŠTĚ

Určitě jste o této knížce, popř. filmu musely slyšet. Pokud ne, tak aspoň o tzv. ženské obřízce... (!!!) Na 100% semnou budete souhlasit, že se jedná o celkem "drsnou" záležitost a bez autentické výpovědi této mladé somálské ženy, Waris Dirie, by se o ní tak nemluvilo a nebojovalo za její odstranění. Dokážete si představit, že byste něco takového zažily?! Až si člověk uvědomí všechny ty rozdíly v různých kulturách a upřímně jsem byla při čtení ráda, za to, kde jsem se narodila a žiju. 

K této knížce jsem se dostala zcela náhodou před třemi lety, když jsem ji v knihovně půjčovala mamce od B. Ta mi ji tak moc doporučovala, že jsem neváhala a taky si ji přečetla. Noo a rozhodně toho nelituju, jelikož mi hodně rozšířila obzory a třeba je rozšíří taky Vám.

Jak jsem psala na začátku, jedná se o vyprávění mladé somálské ženy - Waris Dirie - jež se pokusila vzdorovat svému osudu a uspěla. (I když... Kdo ví, jaký je jeho osud...?) Ve svých 13 letech uprchla od své rodinné komunity, prošla celou pouští, dostala se do somalského města Mogadišu, kde si našla práci a začala tvrdě dřít, tzn. krev, pot a nic moc z toho. Nakonec ale začala pracovat u svého zámožného strýce, díky kterému se ve svých 14 letech dostala do Londýna. A asi si dokážete dost dobře představit, jak to vypadalo, když se mladá, nevzdělaná dívka z bůhví jaké dupky dostala do země, o které v životě neslyšela a neuměla ani slovíčko jejich jazykem. (Jo a taky zrovna byla zima a padal sníh (?!)). Nejdřív zde žila se svým strýcem a jeho rodinou, kteří se ale po čase vrátili zpátky do Somálska. Waris zde zůstala sama a snažila se vybudovat si vlastní život. A jak už to někdy bývá, třeba v pohádce O Popelce, Waris si náhodou všiml uznávány módní fotograf a nakonec se z ní stala světová modelka a celebrita.

Knížka je psána strašně jednoduše a srozumitelně, takže žádné složité obraty či převraty, jen je spíš drsné tak nějak pobrat celou tu problematiku rozlišné kultury.

Co zrovna máte rozečteno Vy? Nějaká doporučení? Už jste vyvalené na té dece?

Užívejte sluníčka!

Blondy

P.S. Asi si koupím tričko s tímto potiskem. Třeba pak dostanu slevu... (No jo, spíš ne)

Fine and sunny day *

Ahojte moje milé!

Včera jsem zase po delší době měla takový fajný pohodový den. (Diplomka byla fakt celý den v kutě!) Abyste byly v obraze, já jsem hrozně akční osoba a pořád musím něco dělat, bo takové nic-nedělání mi přijde celkem "zbytečné". (No joo, jsem střelená a pořád neumím relaxovat.) Jenže problém je v tom, že většinou si toho naplánuju krapet víc a pak začínám tak trošku stresovat, když nestíhám, následně jsem zoufalá, začínám nervóznět, chytám takové ty svoje "stavy" atd. atd. atd. A tak jsem se včera hodila do klidu a měla jsem se taaaaaaaaak fajně. Úplně fine and sunny day *... (A abych nezapomněla...juhuhuuuu...zase to sluníčko a energie...)

Možná to taky bylo tím, že jsem si ráno šla zacvičit svoji milovanou jógu, která mě dostala do naprosté pohody (jojo, taky jsem zase byla sjetá pořádnou dávkou endorfinů). Fakt byste netušily, jak je ta jóga zázračná! (Stále jsem fascinována...)

Pak jsem přišla domů a začala připravovat těsto na tu svoji pečenou dobrotu. Hmmm... Našla jsem si hrníčkový recept, jenže u těch nikdy neodhadnu, kolik toho ve výsledku bude. Zdálo se mi toho celkem málo a večer jsme měli jít na návštěvu k mamině I, tak jsem zrobila dvojtou dávku. Ehm... Nakonec s více jak kilem mouky!! (Jo a bylo to těsto kynuté, takže mi pak ještě zdrhalo po celé kuchyni!)

Zatímco těsto odpočívalo (kynulo jako Češi u moře), pustila jsem se do přípravy oběda. Po delší době jsem si dopřála svoji oblíbenou hnědou čočku (která se pak ozývala po zbytek dne) s nakrájenými ředkvičkami, orestovanou Wok zeleninovou směsí a ozdobenou vlastnoručně vypěstovanými klíčky vojtěšky (jsou výborné!). Pošmákla jsem si teda královsky!

A takhle fajně posilněna jsem se vrhla do pečení (aneb psycho zpracovávání mega velkého množství těsta), a teď už Vám to můžu prozradit (bylo to překvapení pro maminu I a ona moc ráda poslintává nad mým blogem), skořicových šneků. Já myslím, že vypadají hezky, což? A jsem si naprosto jistá, že chuťově jsou skvělí, bo fakt jsou a všichni se jich mohli užrat (jsem prostě skvělá pekařka). Jo a nakonec jich bylo 44 (pár chcípáčku jsem neupekla, jinak bych jich bylo asi milión).

Pak se vrátila sestřička z Festivalu fantazie a dovezla mi tuto parádní placku. (Jooo, já prostě úplně nejvíc miluju Star Wars a to fakt není sarkasmus!) Víte, já moc dobře vím, proč mi máte věřit! A taky mi ještě koupila kozí jogurt s jahodami, na který se teda dost těším.

Večer jsme byli pozváni na večeři k I a dívejte, co jsme měli! 2 kila krevet, dělaných nad ohněm na česneku, víně a s petrželkou! K tomu mi I udělala půl kila grilované cukety a já už teď vím, jak  úplně přesné vypadá sedmé nebe, božská mana a další dokonalý gastronomický zážitek! (I když humr je pořád No. 1) Díky, díky, díky!

Pak jsem si ještě s dovolením natrhala (překvapení, ale nekradla!) čerstvé domácí maliny...

...a měla dneska dokonalou snídani! Jahodový jogurt, s malinami, opraženými vločkami, arašídové máslíčko a skořicový šnek... Mhmmmmm...

Nedávno jsem si vzpomněla na to, jak jsme jako malí se ségrou a bratrancemi trávili léto s dědou na chatě a dopřávali si ryngle přímo z ryngláku, který tam rostl. Nezapomenutelné okamžiky! Dneska se mi zachtělo vrátit se zpátky do dětství...

Co Vy? Jak si užíváte letní dny?

Byeeee a dejte si ryngličku!

Blondy

Z mého jídelníčku (6) - lívance a kašičky

Krásnou neděli!

Opět jako každou neděli, dneska se nic NE-dělá! Ale to já neumím, takže už jsem zase akční a vytvářím v kuchyni další všemožné výtvory. Mimochodem, pokud se zadaří, tak se budete moct těšit na další recept na ... pečenou dobrou! (Jak kdybych dělala něco jiného, než pořád jen pekla. Ježiš, ale voní to tady božsky!)

Btw. všimly jste si, že jsem dneska nezačala kecy o počasí...? (Ale měla jsem to v plánu, bo je zase další krásný den! Otravná blondýna...)

Dneska Vás zase nechám nakouknout do moji postele, teda ne tak doslova, ale na moje snídaně, které si vždy vychutnávám v posteli, takže tak. A poslední dobou dost ujíždím na kašičkách a lívancích, takže si nachystejte bryndáčky a jdeme na to:

• Ovesná kaše s bílým jogurtem, nektarinkou, banánem a praženými plátky mandlí

• Vařené jáhly smíchané s troškou instantní jáhlové kaše a hruškou, bílý jogurt, hruška, drcená sušenka z arašídového másla a arašídové máslo (aby těch arašídů nebylo málo!)

• Rýžová kaše s bílým jogurtem, meruňkami, kokosem a arašídovým máslem

• Lívanec z pšeničných otrub a ovesných vloček, kokosový jogurt, jahody, pražené sezamové semínka a arašídové máslo

• Lívanec z půlky jablíčka, pohankové mouky a ovesných vloček, bílý jogurt, banán, skořice, pár nasekaných pekanových ořechů a arašídové máslo (dnešní ranní mňamka)

• A na závěr tu mám jednu z nejdokonalejších snídaní posledních dnů, týdnů, ... (a vůbec to nebylo tím, že jsem si ty maliny vlastnoručně "vypůjčila"...nakradla! Uaaaa!) - lívanec z půlky banánu, pšeničných otrub a ovesných vloček, kokosový jogurt, borůvky, maliny a arašídové máslo (Bože! Ta kombinace všeho!)

No jo, poslední dobou se na snídani dost rozmazluju, ale co! MŇAM!

Pěkný zbytek dne!

Blondy

Dvě dokonalé variace na tvarohovou zmrzlinu

Ahojte!

Venku to začíná vypadat na konec světa, že by "vlahý letní deštík"? (Proč já vždycky začínám kecy o počasí?!)

Včera bylo venku bylo asi milion stupňů (zase počasí?) a mě nezbývalo nic jiného, než se pustit do vyrábění domácích tvarohových zmrzlin. Ne, kecám, musela jsem zaplnit přebytečné volné místo v mrazáku (znervózňuje mě, když není narvaný, bo mám pak totiž pocit, že mi něco chybí), spotřebovat tvaroh (datum spotřeby 30.6....?), přišla další "maková" vlna a Terka v My Paradise mě navnadila na arašídovou zmrzlinu. Takže čáry máry simsala bim vznikla MAKOVÁ ZMRZLINA a ZMRZLINA Z ARAŠÍDOVÉHO MÁSLA. (Nikdo nezná, pro všechny naprostá novinka!) Hned jsem věděla, že to budou neskutečné lahůdky, bo mák a arašídové máslo? Těmi se nedá nic pokazit! (A navíc když to vyrábím já!) 

Tentokrát jsem ani nepotřebovala mixér, bohatě stačila miska a lžička (a moje "namakané bicáky"). A navíc jsou to tak jednoduché recepty, že si je vyrobíte všichni (povinně). Jen bylo potřeba doladit množství surovin, aby to bylo tipťop! Samozřejmě, pokud máte rádi o hoooodně sladší, makovější či arašídovější, tak si upravte podle sebe, ale podle mě, tak je to přesné.

Takže základ obou zmrzlin je naprosto stejný (v jednoduchosti je krása). Do každé misky jsem si odvážila:

• 125 g měkkého tvarohu
• 50 g bílého jogurtu (použila jsem Jihočeský)
• 15 g třtinového cukru
• pár kapek vanilkového extraktu

Do jedné misky jsem pak přisypala 20 g mletého máku a do druhé 50 g povoleného arašídového másla s kousky, ochutnala (řekla si, jak jsem úžasná) a dala mrazit tak na 4 hodinky do mrazáku (hohoho, teď už zase plného), přičemž co každou hodinku jsem byla zmrzlinky promíchat (a otestovat). Pak už jsem jen servíroval se snítkou máty.

Úplně primitivní recept, ale WAAAAW! Ten mák a ty kousky arašídů! Ovocné zmrzliny jsou sice super, ale tyto jsou fakt úžasné, hlavně ta arašídová (njn, máslíčko jede!).

Tak co? Jdete do toho?

Krásný zbytek dne!

Blondy