Z mého jídelníčku (5)

Nádherný den!

A kdo si přál od 1.7. sluníčko a krásných 25°C (upřímně nevím, kolik dneska bylo, ale bylo fááááájně) a splnilo se mu to? Blondýna, blondýna, blondýna z Londýna, juhuhuuuuuu...!!! (Úžeh? Úpal?) 

A něco malinko z toho, co jsem poslední týden vymýšlela v kuchyni.

Taaaakže nejdřív tady mám další senzační snídani ze série obřích lívanců.  Zjistila jsem totiž, že se mi strašně moc nechce sr...štvát s těmi malými, které stejně ve výsledku chutnají stejně jak ten velký (kdo by to byl řekl?). Mnohem jednodušší je fouknout celé těsto na pánev a pak si toho fešáka takto krásně nazdobit. Tady zrovna mám ořechový lívanec s bílým jogurtem, zkaramelizovaným jablíčkem, posypaný skořicí a s arašídovým máslem (já už ho mám fakt na každou snídani!).

Ořechový lívanec jsem vyrobila z vajíčka, trošky mléka, medu, dvou lžic drcených vlašských ořechů, dvou lžic jemných ovesných vloček, lžíce ovesných otrub s klíčky, špetky soli a prášku do pečiva. Zkaramelizované jablíčko tak, že jsem jej nakrájela na kostičky, orestovala na pánvi, přisypala asi lžičku (2...?) třtinového cukru (ještě jsem neměla javorové máslíčko!), nechala zkaramelizovat, na závěr přilila trošku vody (aby se vytvořila omáčička...mhmmm) a vhodila pár rozinek.

A kašička! Tentokrát rýžová povařená s mangem, strouhaným kokosem, medem a špetkou vanilky (úplně pak chutnala jako vanilkový puding!), ozdobená jahodami (pořád jich nemám dost), mangem a plátky kokosu. (Arašídové máslo taky bylo, jen jsem nevěděla, do které části talíře jej zakomponovat.)

A jeden speciální oběd na přání - pro taťku - grilovaná vepřová panenka (fakt! i když to vypadá dost divně) s grilovanou zeleninou.

Moje porcička s batáty, brokolicí dělanou v páře, grilovanou paprikou a žampiony (zase duha na talíři).

Teď přijdou na řadu moje zeleninové mišmaše aneb "před nákupem - dojím zbytky" a "po nákupu - snědla bych všechno, tak od všeho trošku". Sice někdy vypadají dost pofidérně, ale vždycky se nad nimi rozplývám (aby ne, když jsem je uvařila já).

Restovaná paprika, mrkev, brokolice a mungo klíčky s filetem z tilapie, který se mi při otáčení rozpadl jak byl křehoučký a dobroučký.

Dokonalý zeleninový salát z pekingského zelí (NE čínského, on je v tom totiž obrovský rozdíl!), polníčku, bílé ředkve s restovanými žampiony a hráškem a ovčím sýrem. Byla toho mísa jak pro čtyřčlennou rodinu a já to zvalila celé sama! (A ještě jsem měla málo.)

Vařené jáhly s restovanou krůtí šunkou, cuketou, lilkem, kedlubnou a kukuřicí. Jo a taky jsem do toho prdla trochu česnekové pochoutky od Veto (sójová pomazánka), aby to nebylo také suché a ve výsledku  jen jediné... Waw! Mňam!

Pečená dýně s rajčaty, kedlubnou a uzeným tofu, zapečená sýrem. (Až jsem teď zase dostala mega velkou chuť na dýni! Mhmmm, čeká v lednici). Jo a zasadila jsem si vlastní rajčata! (Fakt! Já!) Takže někdy časem (v daleké budoucnosti...?) budu pět ódy na svoje úžasná vypěstovaná rajčata. A pokud se zadaří, tak přísahám před celým blogovým světem, že si zasadím aji dýni!

Ve čtvrtek jsem měla ve francouzské restauraci naprosto úžasný ratatouille a večer jsem si chtěla udělat něco podobného, akorát z toho vyšlo úplně něco jiného (neee...vůbec se mi to nestává často), ale taky výborného. Na kostky jsem nakrájela cuketu, rajče, půl papriky, několik žampionu, přidala kukuřici, okořenila, promíchala a šoupla na 40 minut do trouby na 200°C. Nakonec jsem ještě zamíchala ovčí sýr a jedla to po miniaturních soustíčkách, bo jsem nechtěla za žádnou cenu vidět dno talíře, jak to bylo výborné.

Taková "nevzhledná" (i když pro mě jsou nádherně barevná) jídla jsou vždycky nejlepší. A víte proč? Protože v nedokonalosti je krása! A to platí vždy a všude! A navíc jak se všechny ty chutě promísí a v jednom soustu si můžu vychutnat úplně všechno!

Jo a jinak... Už jste si byly pro ty svoje? (Vůbec to není závislost...)

Mějte se fanfárově!

Blondy